Proč nemám ráda uprchlíky

19. července 2015 v 18:16 | Mengano |  medvědí pelíšky
Mám poměrně svéráznou dceru a malinko praštěného bratra. Moje máti v roli supervizora tvrdí, že jsme úplně blbí všichni bez rozdílu, ale s tím rozhodně nemohu souhlasit. Jsem to většinou já, kdo odnáší třeskutě inteligentní nápady zbytku rodiny.



Bratr kdysi dávno usoudil, že si svůj život nedovede představit bez perského kocoura. Záhy ovšem zjistil, že péče o takové stvoření zdaleka přesahuje jeho schopnosti a trpělivost. Macík byl kocour s velmi výraznou osobností. Nehodlal vzít na vědomí, že členové domácnosti nejsou jeho oddané služebnictvo. Bratříček tudíž kocourka nepozorovaně odložil u nás. Terorista, v té době malé štěňátko, byl z vetřelce naprosto tumpachový. Macík se k němu choval jako arbaský šejk a sem tam mu nějakou plácnul tlapkou. Terorista takové zacházení velmi těžce nesl a Macik se tedy střelhbitě stěhoval. Odnesla to máti, která měla relativně bezpečnou domácnost bez zvířectva.

Ještě dlouho poté mi máti vyčítala, že jsem jí do bytu propašovala vetřelce, o kterého rozhodně vůbec nestála. Ze setrvačnosti špačkovala i v době, kdy už Macíka bezmezně milovala. Jaksi jí z paměti vypadl fakt, že celou kočičí hitparádu spískal můj inteligentní bratr.

Téměř identická záležitost se za rok opakovala se štěnětem labradora. Sorbonek chvíli pobyl s bratrem a následně putoval k Jezince. Té se poněkud zauzlovaly mozkové závity a ke světlému Sorbonkovi si pořídila černého Festíka. Na kolosální průšvihy bylo zaděláno. Miláčkové sežrali Jezince fikus, rovněž ovladač k televizi, ke kterému si přikousli pár metrů kabelu, velmi hezky ohryzali parapet na okně a upravili i dřevěné schody. Sousedovi tak zjančili kočku, že museli zasahovat hasiči, aby ji sundali z vysoké břízy.

Měla jsem poměrně vážné podezření, že takový nápor štěstí Jezinka, v té době čerstvá matka Cibulky, dlouho nevydrží. Nemýlila jsem se. Tehdy jsme už s Medvědem bydleli na vesnici a Jezinka bystře usoudila, že náš dvorek je pro její black and white párek jako dělaný. Terorista, který srdečně nesnášel Macíka, se do labradořích zloduchů upřímně zamiloval. Ti dva mizerové také překvapili, jelikož se rozhodli, že budou dělat malému jorkšírkovi pečlivé chůvy. Nespustili ho z očí a on se jich držel jako klíště. Tohle láskyplné souznění se záhy ukázalo jako veliký problém.

Labradoři se projevili jako chroničtí útěkáři. Jejich bohémskému duchu připadal pobyt na rozlehlé zahradě nesnesitelně nudný a neinspirující. Využili každou příležitost, aby se vydali do světa za lepším. Příležitostí měli habaděj. Medvěd má podivnou vlastnost. Nezavírá. Doma dveře, venku vrata. Moje máti decentně říká, že chodí, jako kdyby měl v prdeli ojičku. Nijak se s ní nepřu, myslím si totéž.

Terorista nemohl zůstat pozadu a tak, když utekli poprvé, zmizeli všichni tři. Propadla jsem šílenství. V mých představách bídně zhynuli pod koly nezodpovědných motoristů, případně padli kdesi v lesích za oběť krvelačným myslivcům. Zmobilizovala jsem veškeré dosažitelné dobrovolníky a zorganizovala pátrací akci. Jak se ukázalo, soudržnost jim vydržela jen těsně za vrata. Tam se rozdělili a prchali do tří světových stran. Po třech hodinách, kdy už jsem brečela jako želva a připravovala se na nejhorší, mi rychlý posel přinesl zprávu, že Sorbonek byl viděn na dolním konci vsi na jednom dvorku, jak zcela spokojeně vyžírá z korýtka kachnám namočené rohlíky. Byl polapen a celkem spokojeně se odebral domů.

Teroristu přinesla naše paní uklízečka, která ho objevila, jak přebírá kompost na její zahrádce. Smrděl jako skunk i po několikerém vykoupání. Festík se přihnal sám, obalený blátem a listím. Kde byl, to neprozradil.

Časem se moji uprchlíci stali nedílnou součástí našeho vesnického kulturního života. Utíkali velice pilně a projevili velkou vynalézavost. Medvěd, kterého jsem přinutila zúčastnit se několka pátracích výprav, začal občas zavírat. Labradoři, otrávení takovou drzostí, záhy zjistili, že se dá poměrně snadno podhrabat plot. Medvěd díru opravil, labradoři prchli po hranici dříví. Dodnes nevím, jak touto cestou dostali ven Teroristu. Cestičku, kudy se dalo prchnout, si vždy našli.

Můj život byl tedy po několik let, než si Jezinka ty zlotřilce zase odvedla, osvěžen nepravidelným leč častým pobíháním po vsi a pátráním po emigrantech. Nedá se říct, že bych tuto činost provozovala s nějakým velkým nadšením. Při mé vrozené averzi k jakémukoliv sportu se mi nikdo nemůže divit.





Uprchlíci krátce po návratu z výletu za hranice všedních dnů.

 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 19. července 2015 v 18:26 | Reagovat

Super. Tento článek je doslova balzámem v tématu týdne Uprchlíci. ;-)  :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 19. července 2015 v 18:39 | Reagovat

Po hranici přes hranici.
To je dobré.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. července 2015 v 19:01 | Reagovat

[1]: Přesně :D

Alespoň tihle uprchlíci jdou trochu převychovat :D

4 Ryuzaki (Trololol) Ryuzaki (Trololol) | Web | 19. července 2015 v 19:15 | Reagovat

Jaaaj! To máme stejné, kdysi jsme si našli čičinu z ulice a nechali si ji. Totálně terorizovala našeho psa, který je spíš takový malý hlupáček, co si nechá líbit všechno :D Nakonec jsme jí dali jinému majiteli, i když to byla z části terorista, měla jsem jí ráda :D vzpomínám na ní dobře a snad jí někde na silnici nesrazilo auto.

Jinak skvěle podaný článek :D

5 Grumpy Grumpy | Web | 19. července 2015 v 19:50 | Reagovat

To mi připomnělo, když jsme bratrovi hlídali psa na chalupě - zdrhnul, pobíhal po ulici a nakonec skočil sousedům, kteří se chystali k odjezdu, do auta, asi chtěl taky emigrovat. S naší domácí kočkou by si rád hrál, ale po několika letech se pořád nenaučil, že ona si s ním hrát nechce a maximálně mu dá jednu výchovnou přes čumák.

6 Magdaléna Magdaléna | Web | 19. července 2015 v 20:11 | Reagovat

Správně pojatý článek! :-) Jak teď řeší uprchlictví Jezinka?

7 Iva Iva | 19. července 2015 v 20:59 | Reagovat

Co se týká zvířecích uprchlíků, je naše rodina velmi vstřícná.  Azyl u nás nalezli dva někomu uletivší papoušci a asi deset kocourů, koček a koťat. Papoušice Alexandra velkého Háta byla asi notorická útěkářka, protože se jednoho dne definitivně prokousala i z naší klece a zamířila do lesa. Chvíli tam nadávala a pak už jsme ji nikdy neviděli. Moc slz jsme pro ni neuronili, protože byla dost zlá. Většinou seděla na své rozhryzané kleci a když šel někdo kolem, tak na něj vyjela. Myslím si, že se svou drzostí určitě našla někde další útočiště. Kocouři a kočky se u nás zabydleli a jejich potomky máme dodnes.
Co se týče lidských uprchlíků, jednou jsem já, důvěřivá osoba, málem vpustila do domu  uprchlého trestance. Stálo mě to,díky bohu jen dvě stovky, které vyškemral. Asi za hodinu ho hledala u nás policie. :-D

8 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 19. července 2015 v 21:03 | Reagovat

Tihle uprchlíci by se mi líbili :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. července 2015 v 21:40 | Reagovat

Nemám nic proti zvířatům, ale do paneláku stačí to naše kočičí duo. Napsala jsi správný článek na dané téma.  Ono je to úsměvné číst, ale ve skutečnosti jste si užili nejen dost strachu, ale i neplánovaného pohybu, to je fakt. :-)

10 userka userka | E-mail | Web | 19. července 2015 v 22:00 | Reagovat

Když někdo nezavře, ptáme se: "Máš v pr*eli vánoční stromeček?" :) Když jsem to slyšela poprvý, mohla jsem se smíchy potrhat.
Jó, psí uprchlíci... ještě žes to napsala tak vtipně, protože jinak to jsou pořádný nervy.
Díky za výjimku v článcích na téma týdne. :-D

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. července 2015 v 22:07 | Reagovat

Typičtí uprchlíci, u kterých pokaždé doufáme, že se nám vrátí :-). Moc dobré projasnění tématu týdne.

12 Jarmila* Jarmila* | Web | 19. července 2015 v 23:01 | Reagovat

Moc jsem se nad tvými uprchlíky pobavila. ;-)  :-D Vždy si ty situace živě představuji.
Výborný článek! :-)

13 Ajka Ajka | Web | 19. července 2015 v 23:38 | Reagovat

Super :-D  :-D  :-D

14 Hana Hávová Hana Hávová | 20. července 2015 v 0:08 | Reagovat

To znám, nám zase kdysi takhle utíkal drsnosrtstý jezevčík. Jednou nám ho i policajti přivezli. Potom trávil své dny uvázán u boudy na řetězu. Ale nepolepšil se.

15 valin valin | Web | 20. července 2015 v 7:43 | Reagovat

Zajímavé je, jak člověk na psí kousky po čase vzpomíná s láskou a nostalgicky, viď? I když v onen okamžik dění vidí často rudě...Inu, není nad život se zvířaty... :-)  :-)

16 VendyW VendyW | E-mail | Web | 20. července 2015 v 8:23 | Reagovat

Téma na jedničku z hvězdičkou. Nevzpomínám si že by nám kdy ze zahrady nějaký pes utekl a to jsme měli ze začátku plot jak korálkový závěs. První Bak byl útěkář až na procházkách takže jsme ho opravdu nemohli ani na chvíli pustit z vodítka. Hned bral dráhu. Sice zase přiběhl zpátky ale člověk si zažíval minuty pěkného strachu. Sražení autem na poli nehrozilo za to blázniví myslivci ano. Nakonec se ke stáru trochu zklidnil takže bylo možné ho i vypustit na volno. Jednou tohle udělal Matýsek synovi jenže ten neměl trpělivost zůstat na místě a už byl odhodlanej že pokud se Matýsek nevrátí do deseti minut nad stanovený limit tak ho v lese nechá. Matýsek se naštěstí vrátil ale od té doby dostával na procházky slušivou reflexní vestu aby ho bylo vidět. Se svou hnědou barvou na jehličí moc viditelnej nebyl. Teď může být brána dokořán a psi se akorát před ní zastavěj a čučej. Pak se otočej a jdou zpátky. Jo, teď jsem si vzpoměla že jednou mi vlastně takhle vzal roha otevřenými dveřmi Bobeš když jsem ho odmítla vzít na procházku. Ne moc daleko ale stačilo to na to abych se ukřikla a dva dny nemohla mluvit. Bobeš dostal řádnej vix na prdel a poučil se. Takže vlastně to byl úprk zaraženej hned v zárodku

17 Alfirin Alfirin | E-mail | Web | 20. července 2015 v 8:54 | Reagovat

Nejlepší článek na téma týdne :-D

18 yellow yellow | 20. července 2015 v 9:47 | Reagovat

Jako vždy moc super článek!
Tak to je velké štěstí, že se jim nic nestalo. Strejdovi taky pejsci utíkali a oba dva to odnesli ztrátou života. To náš dopadl o trochu líp, auto ho sice taky srazilo, ale "pouze" mu pochroumalo tlapku. Pejsek už mnoho let kulhá, ale neutíká.

19 baji baji | E-mail | 20. července 2015 v 14:37 | Reagovat

To bylo moc hezky napsaný. Čiší z toho pohoda a láska ke zvířatům. Po celou dobu čtení jsem měla pusu roztáhlou jako jeliman.

20 mengano mengano | E-mail | Web | 21. července 2015 v 11:29 | Reagovat

[1]: Balzamování, to je moje :D

[2]: Dnes je to již povoleno, bez ohledu na možnou beranici. S hvězdou rudou.

[3]: Nějaké výrazné výchovné úspěchy jsem nezaznamenala ;-)

[4]: Kočky dovedou být velmi panovačné.

[5]: Světlý labrador měl taky takovou nastupovací mánii. Otevřené dveře u auta u něj znamenala jednoznačný pokyn k nastoupení. Obzvlášť zábavné to bylo v momentě, kdy byl zválený jako prase od bláta.

[6]: Oba labradoři se téměř současně odebrali letos v zimě do psího nebe. Jezinka si s nimi užívala taky dost intenzivně. Nedá se říct, že bych jí to nepřála ;-)

21 mengano mengano | E-mail | Web | 21. července 2015 v 11:37 | Reagovat

[7]: Loni se u nás usalašilo 5 koček. Naštěstí 4 z nich posléze šly asi za lepším a ta poslední se vyskytuje jen sporadicky. Přijde, totálně poblázní všechny psy a odkráčí středem jako královna. Docela mě znervózňuje svým nepěkným zvykem, že si na zahradu nosí myši, které ulovila bůhvíkde a rozšafně je tam požírá.

[8]: Nelíbili :D To lítání po vsi bylo dost otravné.

[9]: Strachu jsem si užila opravdu požehnaně.

[10]: Není holt uprchlík jako uprchlík :D

[11]: Byla jsem z uprchlíků na titulce už také poněkud frustrovaná ;-)

22 mengano mengano | E-mail | Web | 21. července 2015 v 11:45 | Reagovat

[12]: Děkuji :-)

[13]: Díky :-) V reálu to moc super nebylo. Ale určitě jsem v té době měla slušnou "běhací" kondičku :-)

[14]: Tak to byl recidivista s policejním záznamem :D

[15]: S odstupem času všelijaké příšernosti vypadají celkem zábavně :-)

[16]: Náš Pakoušek by neutekl, ani kdyby mu někdo za útěk slíbil jitrnici. Dokáže stát u otevřených vrat třeba hodinu a zevlovat. Pak se otočí a svým rozvážnám krokem velblouda odkráčí domů.
U Kájínka nevím, ten se mě zatím drží jako lepidlo. Káča zatím nezdrhla. To je jedině dobře, protože její volný pohyb po vsi by znamenal nutnost vyhlášení stanného práva ;-)

[17]: Ó, děkuji :-)

[18]: Pejsek se poučil, chudinka :-)

[19]: Jsem ráda, že ses pobavila :-)

23 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 21. července 2015 v 12:26 | Reagovat

[20]: Tak až natáhnu bačkory, nechám se od tebe nabalzamovat. :-D

24 mengano mengano | E-mail | Web | 21. července 2015 v 14:37 | Reagovat

[23]: Znamenám si tě do diáře :-D

25 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 22. července 2015 v 13:32 | Reagovat

Se zvířátky je vždy veselo. Někdy je tak veselo, až je člověku smutno... ;-) Hezky jsem si početla - při čtení mne ošetřovala Outěžka, rozhodla se, že mne bude šikanovat lékařskou péčí, takže mne bodá tužkami, štípe a různě zkouší můj práh bolesti. Prve si přála, aby mi zmizela lebka, nyní se soustředí na mizení ruky.

A vůbec, Outěžka je svým způsobem taky uprchlík. Poslední dobou prchá z mého dohledu v doprovodu cizích lidí poměrně často...

26 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. července 2015 v 20:48 | Reagovat

Tvoji uprchlíci se mi moc líbí. Beru je všemi deseti :-D  :-D  :-D

27 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 24. července 2015 v 13:46 | Reagovat

Sice jsem se trochu ztrácela v tom "kdo je kdo" - ale jinak to bylo báječné a ráda jsem si početla...
Díky, bylo to osvěžující. :-)

28 Elis Elis | Web | 29. července 2015 v 23:14 | Reagovat

To je tak nádherně napsané, že nemám slov, mám v bytě početné zvířectvo všeho druhu a zažívám dost krásných chvil a nerváky a tvůj článek je mně velmi blízký... :-)

29 Van Vendy Van Vendy | Web | 8. srpna 2015 v 19:59 | Reagovat

Už v názvu jsem čula nějakou čertovinu a říkala si, jací uprchlíci se na tvém blogu zrodili. A opět jsi nezklamala! Když jsi popisovala své nejhorší představy, úplně jsi mi kápla do noty, protože tyhle chvilky jsem si zažívala a zažívám dodnes - dřív s pejsanama, dnes s kočkama, kterých postupně ubývalo a ubývalo, až mi zbyla jedna polovenkovní čička, a jeden rozmazlený Brit, který se rozhodl, že ukáže všem domácím kocourům, zač je Angličanův loket (nebo tlapka? zub?) :-D
Zatím se mi vždycky vrátil, ale jeden víkend už jsem ho obrečela a nechala od bráchy vytisknout pár letáků s jeho fotkou.
Naštěstí jsem vylepování letáků odložila na pondělí a ten zmetek se mi připlouhal domů v neděli večer, jako by se nechumelilo.
Jo útěkáři. To je kapitola sama pro sebe.
Ale co mě nejvíc fascinuje, je váš výběr jmen. Ať od tebe nebo od tvého bráchy nebo od Jezinky, tedy od dcery. Myslím že k tomu máte rodové sklony.
Festík? Sorbonek? Mám dojem, že nejnormálnější jméno je Macik, i když na perského kocoura je to zase jméno přešíleně obyčejné. Ten by si zasloužil nějaké luxusní... :-)

30 L. L. | Web | 9. srpna 2015 v 9:40 | Reagovat

hehe, když jsme přivedli domů , našeho ted už hodně zabydleného kocourka :-D bylo to, to samé ! :-)

akorát pořád mezi starším a tímdle mladším kocourem, je jeden háček, ten mladej má furt koule a tak to třeba asi změnit, aby se starej necítil tak divně! :-D
:-)))

31 Jirka Jirka | E-mail | Web | 10. srpna 2015 v 16:30 | Reagovat

Opět krásně napsáno a opět klikám na hodnocení. Při pohledu na datum zveřejnění se mi vkrádá otázka co s Tebou je, že nepíšeš. Nabízí se následující odpovědi: 1)marodíš 2)jsi na dovolené 3)stesk po uprchlících Tě tak zmáhá, že nejsi schopna psát. Co je správně?

32 mengano mengano | E-mail | Web | 10. srpna 2015 v 19:05 | Reagovat

[25]: Až na Outěžku dokvačí puberta, budeš děkovat bohům, když ti občas prchne z očí a přestane tě permanentně přivádět na pokraj šílenství. Ověřeno praxí ;-)

[26]: Už jsou oba v pánu, bohužel.

[27]: Vím, má tady poněkud nepřehledno a nově příchozí čtenář tápe :-)

[28]: Děkuju :-)

[29]: V papírech měl nějaký nesmysl, něco jako Ipon ibn Simaira, už si to moc nepamatuju. A to tedy fakt nešlo :D Prostě Macek a hotovo.

[30]: No to určitě, jinak by ten starší záviděl :D

[31]: Správně je 4)- je mi vedro (překvapivé, že jo :-)), trávím nechutně moc času v práci,když se večer doplouhám domů čeká na mne Kačenka, která se chce proběhnout, což je v tomhle počasí smrtící. Ihned po výkonu padám v bezvědomí do postele, kolem páté projeví Kájínek touhu jít ven... a tak pořád dokola :-)

33 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. srpna 2015 v 18:16 | Reagovat

Jediný článek o uprchlících, u kterého jsem se smála od začátku do konce, díky! :-D

34 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 16. srpna 2015 v 8:23 | Reagovat

Pěkné počteníčko :-)
Uprchlíci jsou rozkošní, ale tvé myšlenkové pochody chápu, taky občas pátrám po uprchlících :-)

35 Johanz Johanz | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 17:07 | Reagovat

Je to krásně napsáno...prostě ze života. :D

36 Fredy Kruger Fredy Kruger | 22. srpna 2015 v 0:32 | Reagovat

"Já zase miluji uprchlíky !
podávají si u mně kliky,
... v koupelně mám je, na záchodě,
na půdě dupou, ve sklepě chodě ....
Já sám si je domů přilákám !

... i pod postelí  mám bubáka !
Je černý.... no... to jsou pecky !

Zda mám je rád ?  jistě ! všecky !
... co znám je, i ty, co neznám jich !!"

" Táto ! kdos nasral nám do vany !"
... vykřikla žena... je rozčilena !

Džimm  Tydýtt  vykřikl : " Tohle ??  no teda !
Tohleto ???   no  to je hezký !!
... sbalte si všichni své švestky !!!!
Serou mi do vany, aniž se stydí !!"

... z chýše vylezlo  35  lidí !
řve bába s dědkem :  " Tu máme teď smradu !!"

... rodina  staví  barikádu !

37 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 12:24 | Reagovat

Rozmarny clanok. Ale suche konstatovanie: Nie je halt uprchlik ako uprchlik, bohuzial.

38 Krutomyval Krutomyval | Web | 15. září 2015 v 15:30 | Reagovat

uz sem se  chtel rozhorcovat, kdyz sem videl ten nadpis…. ale dikybohu za tvuj nadhled a vtip.

39 DK DK | Web | 16. září 2015 v 20:47 | Reagovat

Děkuji za originální myšlenku k tématu. :-)

40 Storycollector Storycollector | Web | 21. září 2015 v 19:00 | Reagovat

Nezavírání dveří sdílí s mým drahým papínkem. Zřejmě další vývojový rys pánů tvorstva. Emotikona grin A jinak máte doma dobrý zvěřinec

41 Van Vendy Van Vendy | Web | 23. září 2015 v 12:41 | Reagovat

Přestože stále nepíšeš, doufám, že je líp! Každopádně aspoň ta vedra ustoupila a stav počasí se znormalizoval. S pejsanama a kočkama je to snad taky v pořádku a hlavně doufám, že i s tebou! :-)

42 Krutomyval Krutomyval | Web | 24. září 2015 v 19:21 | Reagovat

a kdepak je dalsi clanek??

43 Irma Irma | E-mail | 3. října 2015 v 22:14 | Reagovat

Už se těším na další článek. Píšete moc hezky a od srdce. Doufám že bude. Díky Irma. :-)

44 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. října 2015 v 14:40 | Reagovat

[43]:
Já taky.

45 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 20. října 2015 v 8:50 | Reagovat

[42]:

[43]:

[44]: A já taky, tak jakýpak fraky!

46 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. listopadu 2016 v 21:05 | Reagovat

[45]:
Doufám, že vyjde něco v ten Vánoční čas...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama