Příručka pro lovící ženu

1. června 2013 v 9:59 | Mengano |  medvědí pelíšky
Jak mě velmi správně upozornil jeden všímavý čtenář, pořád něco kritizuju. Je tedy nejvyšší čas spočinout kritickým zrakem sama na sobě. A řeknu vám, je to trochu znepokojivý pohled.


Mezi moje základní charakterové vady patří to, že nejsem žádná Xena bojovnice. Možná by se slušelo rovnou přiznat, že jsem docela posera. Proto si celkem užívám v našem starobylém domě, kde pořád něco vrže, praská a všelijak škrundlá, aniž by se dal najít alespoň trochu rozumný důvod všech těchto prapodivných zvuků. Myši nemáme a nechce se mi věřit, že by takový kravál dělali pavouci.

Pokud je Medvěd doma, jsem naprosto klidná a pevná ve své víře, že mě ochrání nejen před případnými strašidly, ale i před zloději a podobnou verbeží.

Nedávno mě Medvěd opustil. Nikoliv navždy, to bych nesla opravdu těžce, ale pouze na jednu noc. Ani to mě moc nenadchlo. Ale jsem už velká holka, tak se pro jednou snad sama doma nezblázním. Navíc mi Medvěd zdůraznil, že není třeba propadat panice, když mám venku hlídacího psa. Ano, tím hlídacím psem opravdu myslel naši úplně pitomou štěněcí Kačenku.

Kolem jedenácté hodiny večer se ozval hodně hlasitý psí štěkot. V momentě, kdy mi došlo, že takhle řve naše Káča, naježil se mi drdol a krve by se ve mně nedořezal. Nebylo to štěkání "pojďte si pro mne, jsem tu sama a nudím se", ani "lítám kolem plotu a rozčilují mě sousedčiny slepice". Tohle bylo "sakra, kde je kdo, tady se dějou příšerný věci".

Udatně jsem vykoukla z okna, ale na zahradu nedohlédnu ani ve dne, natož když je tma jako v ranci. Zadoufala jsem, že mě Káča jenom straší a za chvilku bude klid. Nebyl. Když vyváděla už víc než dvacet minut, bylo mi jasné, že budu muset začít konat. Jenom jsem úplně přesně nevěděla, v čem by akce měla spočívat.

Zkusila jsem najít baterku. Od myšlenky na vilného vraha skrytého za jabloní mě na chvíli odvedlo tiché proklínání Medvěda, který tuhle momentálně životně důležitou věc zase někam zašantročil. Jako úplně pitomý jsem si vyhodnotila nápad posvítit si na výpravě svíčkou. Nezbylo než použít světýlko v mobilu. Žádný zázrak to opravdu není, věřte mi.

Hned po několika krocích se mi podařilo na dvoře trefit blbě zaparkované štafle a po pár metrech i kýbl s odloženou zednickou lžící. V duchu jsem se trochu rozčilila na Medvěda za jeho roztomilý zvyk nic neuklidit, ale zároveň jsem se tiše modlila, aby způsobený randál odstrašil vetřelce.

Káču jsem našla, jak lítá v otevřené kolně a hystericky štěká někam ke stropu. Její viditelná úleva z toho, že konečně dorazil někdo na pomoc, mě zrovna moc neuklidnila. Nevím, která z nás dvou se bála víc.

Nicméně poměrně značně mě uklidnilo zjištění, že za trámem se asi těžko bude ukrývat ozbrojené loupežné komando. Bylo jasné, že je tam nějaké zvíře. Zadoufala jsem v kočku. Ta se mi jevila jako poměrně neškodná. Háček byl v tom, že jsem návštěvníka nemohla najít. Kačenka mi moc nepomáhala. Rozradostněná faktem, že už v průšvihu není sama, motala se mi pod nohy a její hlavní snahou bylo vyrazit mi i tak dost blbě svítící mobil z ruky.

Najednou se v koutě zaleskly oči a nevítaný host byl lokalizován. Posvítila jsem si na něj a jak už tak strach mívá velké oči, v první chvíli se mi zdálo , že vidím obrovské chlupaté cosi, jež se na mne v příštím okamžiku vrhne a prokousne mi krk. Teprve po pár minutách mi došlo, že civím na obyčejnou, značně vyděšenou a přiměřeně naštvanou kunu.

Po krátké poradě s Kačenkou bylo rozhoduto. Společnými silami ji musíme z kolny vypudit, jinak bude Káča jančit až do rána. Nemůžu Káču zavřít na dvůr a nechat kunu, aby si svůj pobyt v kolně užila, protože moje s láskou pěstované kytky v kamenných korytech by noc s Kačenkou rozhodně nepřežily.

Problém byl v tom, že kuna se nemínila hnout. Držela se trámu, prskala a vrčela, ale to bylo vše. S lovem kun nemám nějaké zvláštní zkušenosti, tak jsem musela improvizovat. Vyzbrojila jsem se hráběmi a jala se do kuny šťouchat. Z nějakého záhadného důvodu dál seděla jako pecka a mě to za chíli přestávalo bavit. Jednou rukou jsem si pořád musela svítit a druhá mě už docela bolela. Rozhodla jsem se přezbrojit a přitvrdit. Končím s jemným postrkáváním, bude holka litovat, že včas nevyklidila bojiště.

Sice jsem nemohla nějak extra přesně mířit, ale podařilo se mi kunu moc pěkně plácnout lopatou. Konečně jí došlo, že by měla vypadnout. Skočila na zem, ale o nějaké závratné rychlosti nemohla být řeč. Z kolny ven jsem ji musela nasměrovat ještě několika strkanci. Nevím, co jí bylo, možná jsem jí praštila moc, možná byla celá nějaká divná, ale když přelézala plot k paní Chytré, nijak nespěchala.

Zato já jsem spěchala domů poměrně hodně. Noční košile a kecky nejsou asi tím správným oblečením na loveckou výpravu a noci jsou přece jenom pořád ještě chladné.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 1. června 2013 v 10:37 | Reagovat

Tvoj literarny styl je "hrozny"! Od smiechu mi vypadla cerstvo zapalena cigareta z huby a trasenie brucha ma upozornilo, ze moja snaha konecne zhodit par kilo postupuje asi tou rychlostou kuny! Nemozes  brat trochu ohlad na starsich panov, ktori Ta s laskou citaju?!?
Moralka: Koselu a kedsky si zaobstaras lahko, ale kde zozenies novu kunu?!? :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. června 2013 v 10:48 | Reagovat

Už vidím ty palcové titulky (sic!) v místním tisku:
"POŠTVALA LÍTOU KUNU NA SOUSEDKU."

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. června 2013 v 10:58 | Reagovat

Jednička z hvězdičkou! Líbí se mi že z jednoho a to ještě mě zcela neoprávněného komentu dokážeš vytěžit takový skvost. Musím říct že jsem se nad ním dost pozastavila a chtěla i něco odepsat, ale poučena tím jak jsem byla dost nevybíravě poučována o tom,že urážet pěvecké hvězdy se nemá nakonec jsem od toho upustila. Nevím proč se David domnívá že moc kritizuješ, ale fakt že prostě řekneš o něčem že se ti to nelíbí nebo to nestojí za nic, a to blog.cz v poslední době opravdu předvádí vrchovatě, je svaté právo každého blogera. Ano můžeme přejít třeba ke konkurenci, ale kdo má blog delší dobu nechce se mu moc nechávat své dítko zde samotné aby si následně upíchnul jiné a jinde.

4 eazi eazi | Web | 1. června 2013 v 11:02 | Reagovat

To mi připomíná toho našeho hlídače. Jak se setmí, tak jako by nebyl. Na případného zloděje kouká zpoza rohu a až když pozná, že mu nehrozí nebezpečí, tak se jde přitulit. :D  :-?
A stejný boj, jako ty s kunou, svádíme několikrát za rok s ježkem. :-D

5 DK DK | Web | 1. června 2013 v 11:28 | Reagovat

Moc hezké. :D Ber to tak, že máš co vyprávět. :D

6 Magda Magda | E-mail | Web | 1. června 2013 v 11:43 | Reagovat

Tenhle článek mě fakt pobavil :-D a vybavilo se mi, jak bráchovi zalezla kuna do motoru u auta a naše Betynka se k ní chtěla doškrábat. Brácha miloval své auto víc než svůj život. Divila jsem se, že Betynka vyvázla živá.

7 valin valin | Web | 1. června 2013 v 12:44 | Reagovat

[2]: A nebo "Mobilem zneškodnila vzteklou kunu" :-)

Gratuluju, složila jsi bobříka odvahy, dostaneš medaili.. :-D

8 Mattonka Mattonka | Web | 1. června 2013 v 14:11 | Reagovat

No já nevím, i kdyby tam byla kuna, já bych se jí prostě bála, že na mě skočí a ublíží mi. Já vím, jsem paranoidní s přehnaným pudem sebezáchovy, ale co :-D aspoň se mi nikdy nic nestane :-D

9 redfox222 redfox222 | E-mail | Web | 1. června 2013 v 15:09 | Reagovat

Gratuluji k vítězství. Jo, a držím minuta ticha za slepice paní Chytré :-D

10 Jarmila* Jarmila* | Web | 1. června 2013 v 15:40 | Reagovat

Zručně jsi se zbavila kuny. :-)
Docela mám škodolibou radost, že přelezla k pí. Chytré. Jen ať jí trochu potrápí. :-D

11 Iva Iva | 1. června 2013 v 16:01 | Reagovat

:-D Jsi velmi statečná a opravdu srdnatě jste s Kačenkou ubránily vaše obydlí. Vím moc dobře, jak v noci ožívá starý dům.

12 Míša Míša | E-mail | Web | 1. června 2013 v 18:43 | Reagovat

Nás takto trápí ježci :/
Kdybych byla doma sama, venku divný ruch a pes by se bál, nikdo by mě ven nedostal. V žádném případě bych nic nerozsvěcela - to bych toho vraha přeci na sebe upozornila. Rozhodně bych se přiměřeně ozbrojila (tj. do jedné ruky mačeta a do druhé kámen) a šla bych na obhlídku baráku - nikdy ne ven. Nedej bože, abych někde zahlédla něco podezřelého - v tu chvíli bych zahodila všechno, co bych v rukou měla a z podlavice by mě vytáhli až po příchodu ostatní členové domácnosti.

13 mengano mengano | E-mail | Web | 1. června 2013 v 19:11 | Reagovat

[1]: První věty jsem se nejdřív trochu lekla :D Budeš se možná divit, ale kuní příběh má ještě malé pokračování a hlavní roli hraje opět kuna. Jiná. ;-)

[2]: Pro negramotné spoluobčany bude vyhlášeno místním rozhlasem.

[3]: Pravda, David mě včera tou stírkou trochu překvapil, ale nemíním bu brát jeho názor. Každopádně díky za morální podporu :-) Jenom proto, že se mi něco zrovna nezdá, se mi taky nechce utíkat jinam. To s tím dítkem bylo fakt trefné :D

[4]: Kačenka se zatím ještě všechno teprve učí, ještě jí není ani 8 měsíců. Doufám, že se v budoucnu pochlapí :-)

[5]: Já to tak beru. ;-)

[6]: Loni v zimě Medvěd zakoupil anitkunní sprej právě z obavy, že se mu ty bestie nastěhují pod kapotu. Nedá se říct, že by nějak moc fungoval.

[7]: Taky by se dalo říct, že "lopatou napadla nevinné krotké zvířátko" ;-)

[8]: No jasně, opatrnosti není nikdy dost. Do ničeho se nepouštěj :-)

[9]: Paní Chytrá se zatím o nějakém masakru v kurníku nezmínila. A kdo ví, jestli ta kuna nepřelezla původně od ní k nám a tady se hodlala zabydlet.

[10]: U paní Chytré se to v baráku hemží všelijakými zvířátky. Tam se i kuna ztratí ;-)

[11]: Viď, to jsou zvuky, že by člověk nevěřil. Občas slýchám na půdě kroky :D

[12]: Nemám mačetu, musela jsem vzít zavděk hráběmi a lopatou. Možná bych našla i sekyrku, ale to bych si taky mohla v zápalu boje useknout třeba nohu ;-)

14 Pižlík Pižlík | Web | 1. června 2013 v 19:39 | Reagovat

Kunu jsem viděla jednou v životě na kraji v lese na ořešáku. Zahnal ji tam náš pes a mě překvapilo, že je tak malá. :-)

15 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 1. června 2013 v 21:19 | Reagovat

Tak to jsem se nasmála :-D

16 Mistr-Ík Mistr-Ík | Web | 1. června 2013 v 21:20 | Reagovat

U mě straší můj praděda.. je to kámoš, ale odradí tě to od onanie... :D

17 Míša Míša | E-mail | Web | 2. června 2013 v 0:54 | Reagovat

[13]:

... no, to neznamená, že se nedokážu zmrzačit také :)

18 mengano mengano | E-mail | Web | 2. června 2013 v 6:36 | Reagovat

[14]: Není nijak velká, jen v té první chvíli mi připadala obrovská a krvelačná :-)

[15]: Smích prý prodlužjue život. ;-)

[16]: Vážně? A to je dobře nebo špatně? :D

[17]: V tom případě musíš být velice opatrná :D

19 Vendy Vendy | Web | 2. června 2013 v 18:26 | Reagovat

Strach má velké oči a potmě někdy v noci,nedivím se ti. Ale zvládla jsi ji statečně! Je vidět, že je to mrcha drzá, že se nedá jen tak vystrnadit a dokonce, když dostane vyhazov, se šourá k sousedům jako by se nic nestalo... totální odrz! :-P

20 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. června 2013 v 19:29 | Reagovat

Tomu se říká spojit užitečné s poťouchle příjemným :-)

21 mengano mengano | E-mail | Web | 3. června 2013 v 7:33 | Reagovat

[19]: Kuny jsou opravdu drzé jako opice. Dokážou klidně ukrást na dvoře pracovní rukavici (ano, Medvěd opět neuklidil) a pohodit ji v průjezdě. A nechat u ní bobek, aby se vědělo, kdo má v přesunu tlapky.

[20]: Někdy to tak vyjde ;-)

22 Katka Katka | Web | 5. června 2013 v 20:56 | Reagovat

Připomněla jsi mi, jak kamarádka taky v noční košili, ale bosa na nohách i pod košilí, bojovala s vlčákem, který se zakousl do jejího mopse. Protože v amoku na nic nereagoval, zakousla se mu sama do ucha. Ovšem při té mele se jí jaksi vysoukala ta košile....ale zvítězila a mops přežil :-D

23 mengano mengano | E-mail | Web | 6. června 2013 v 8:15 | Reagovat

[22]: Pokud se souboj odehrával za bílého dne a za účasti diváků, musela to být opravdu podívaná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama