Jsem vyloženě technický typ

16. března 2013 v 11:11 | Mengano |  medvědí pelíšky
Cokoliv technicky složitějšího než kladívko, propisovačka a nebo vařečka je pro mne černá noční můra. Nejsem úplně blbá, takže si nakonec vždycky nějak poradím, ale občas za své vědecké bádání zaplatím vysokou cenu. Nejen ve formě větších či menších úrazů, ale především nekonečným vztekáním a posíláním všech vymožeností do horoucích pekel.


Pokrok se ovšem zastavit nedá a tak jsem už mnohokrát musela během svého života zatnout zuby a popasovat se s dalším novým záludným vetřelcem.

Ještě dnes se o mne pokoušejí mrákoty, když si vzpomenu na svůj první počítač v zaměstnání. Malý, tehdy sotva desetiletý Ajťák měl svůj počítač doma už asi rok. Dokázal na něm psí kusy, ale já jsem pořád zcela nechápala, k čemu je takový šelmostroj dobrý. Občas, když jsem viděla, jak klouček zcela bez problémů zachází s tím tajuplným zařízením, se mne zmocňovalo podezření, jestli mi v porodnici omylem nepodstrčili potomka někoho podstatně chytřejšího, než jsem já.

V zaměstnání jsem tedy zpočátku trávila mnoho hodin, kdy systémem "pokus omyl" jsem se snažila proniknout do tajů počítačové gramotnosti. Náš pan ředitel totiž usoudil, že nebude vyhazovat peníze na zaškolení, protože inteligent se s problémem přece musí umět poprat sám. Nikdy nezapomenu, jak jsem byla jen milimetr od masivní mrtvice, když po několika hodinách usilovného datlování a ukládání dat, jsem jediným bravurním stiskem tlačítka poslala veškerou svou práci do... ano, přesně tam.

Bezproblémové nebývalo ani moje seznamování s pokrokem na kuchyňském poli. Uvyklá na starý dobrý mlýnek na maso jsem si s lehkostí sobě vlastní semlela dva prsty hned při prvním spuštění nového robotu. Kdysi hodně dávno jsem jedinkrát zkusila použít tlakový hrnec. Špatně nasazená poklice nečekaně opustila své místo, vylétla a profičela nad hlavou dvouletému Ajťákovi, který do té chvíle celkem spokojeně vysedával na nočníku a prohlížel si leporelo. Tehdy jsem se málem zapsala do černé kroniky jako matka vražednice. Od té doby by mne nikdo ani párem volů nepřinutil hrnec použít.

Samostatnou kapitolu tvoří mobilní telefony. První mobil mi rodinka nadělila před mnoha lety ke kulatému výročí. Moje protesty, že umím chodit a k pevné lince si tedy dojdu, nebyly vyslyšeny. Po zvládnutí základních čudlíků jsem se dopracovala do fáze "umím zavolat, přijmout hovor, odeslat a přečist SMS". Tím moje ambice skončily. Celých čtrnáct let jsem s mojí stařičkou pádloidní Nokií žila v celkem spokojené symbióze. Byla to holka statečná. Vydržela mnoho pádů na zem, jedno vyprání v pračce či týdenní pobyt pod angreštovým keříkem, kde jsem ji vytrousila.

Jenže nic netrvá věčně a tak moje Andula jednoho krásného dne odkráčela svižným krokem do mobilního nebe. Bleskovým průzkumem trhu jsem zjistila, že telefony pro technicky zdatné jedince mého typu nejsou k mání. Z pracovních důvodů se navíc ukázalo, že potřebuji mobil na dvě SIM karty. Průšvih byl na světě.

Novou Nokii vlastním dva měsíce. K mému zděšení nemá osvědčené čudlíky a z toho věčného rejdění prstíkem po displeji jsem otrávená jako šváb. Nikdy dopředu nevím, jestli se mi včas podaří přijmout hovor. Zprávy raději zatím moc neposílám, protože než se mi povede odmáznout text, stihla bych si za příjemcem dolétnout letadlem. Ale musím se i pochválit. Zcela náhodou se mi podařilo přijít na to, jak si poslat fotky do notbůčku. Rozhodně nemíním tuto získanou dovednost zapomenout. Každý drobný krůček na cestě k ovládnutí techniky se počítá.

Nemám na zemi místo, kde bych nutně potřebovala žít. Nemíním se totiž pohnout z rodné hroudy. Jen mám dost neodbytný pocit, že jsem se netrefila do toho správného století.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 valin valin | Web | 16. března 2013 v 11:34 | Reagovat

Já bych to odeslání fotek do noťasu považovala za první pěkné vlaštovky :-)  :-)  :-)

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 16. března 2013 v 11:45 | Reagovat

Dvousimkové "obyčejné" telefony se dají sehnat docela dobře. Nedavno jsem takový kupovala mámě a výběr byl široký a všechny měly klasicky displej a pod ním klávesnici ;)

Ovšem metoda pokus - omyl je naprosto skvělá. Já se takhle učím se vším, co se mi dostane do rukou, a babička se touhle metodou naučila používat počítač docela dobře.

3 Ladycarrot Ladycarrot | Web | 16. března 2013 v 11:51 | Reagovat

Pěkně napsané ;*)

4 mengano mengano | E-mail | Web | 16. března 2013 v 12:05 | Reagovat

[1]: Velmi pěkná vlaštovka je i to, že dokonce poslanou fotku v notbůčku najdu ;-)

[2]: To by se ovšem do pořizování nového mobilu nesměl vložit Ježíšek a Medvědova iniciativa. Proč bych měla dostat jednoduchý mobil pro blbce, když bylo možné mě odstřelit chytráčkem. :-)

[3]: Děkuju. :-)

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 16. března 2013 v 12:10 | Reagovat

Teď jsi mi připoměla mojí mamču, pokaždé když jsme tam přijeli někoho jsme něco učili s telefonem, ať jí nebo taťku. Vždycky nám názorné ukázky odkývali jako že jo, že chápou ale okamžitě po odjezdu už volali že nevědí jak na to. Dokonce jsem jim psala i návody ale to samé. Odkejvání a pak opět telefonát že to nechápou....Jinak i já se učím touhle metodou, jak zpracovávat fotky tak i jiná počítačová kouzla....

6 Kerria Kerria | Web | 16. března 2013 v 12:40 | Reagovat

Kdysi dávno jsem si ve škole jsme si při nějakém suplování dělali nějaký test technického myšlení. Byl to údajně test, který používali personalisté a odborníci na výběr povolání. Tenkrát mi vyšel moc dobře, nejlíp ze třídy - ze 100 bodů jsem získala asi 98 nebo tak nějak :-D
Ovšem s přibývajícím věkem také zjišťuju, že do některých technických kouzel pronikám čím dál obtížněji. A některé vymoženosti jsem dokonce vyhodnotila jako nepotřebné a tudíž by bylo ztrátou času snažit se jim porozumět. :-D  :-D  :-D

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. března 2013 v 12:50 | Reagovat

Moc pěkně a svižně napsané, moc dobře to znám. Každé technické novince přicházím na chuť docela dlouho a prakticky bez nápověd. Říkám tomu, že si dělám "vlastní prstoklady", výsledkem čehož je to, že občas přijdu na naprosto neotřelé postupy, jak něčeho dosáhnout. Ano, ta cesta je dlážděná občasnými nepříjemnostmi - např. když omylem pošlu nechtěnou esemesku anebo decentní mail s důvěrným obsahem odešlu všem kontaktům z mého adresáře. Ale zatím vždycky se to nakonec ustálilo v přijatelné rovnováze :-).

8 Argonna Argonna | Web | 16. března 2013 v 13:46 | Reagovat

Tak ja stale neviem robit s dotykovym telefonom, tak mam obycajny, s klavesnicou :D a to sa ani nepovazujem za technicky antitalnet!

9 Jarmila* Jarmila* | Web | 16. března 2013 v 14:24 | Reagovat

Dotykový mobil mi nesmí do baráku. Ne, že bych se nenaučila s ním zacházet. Chápu celkem slušně, ale moje prsty nejsou na to uzpůsobeny. Vnučka mi půjčila tablet a já místo abych zavřela okno, jsem stále otvírala další. Mám moc tlusté prsty na takové vymoženosti. :D

10 chiarore chiarore | Web | 16. března 2013 v 16:46 | Reagovat

Zrovna tlakový hrnec si maminka nemůže vynachválit, takže je škoda, že jsi měla tak špatnou zkušenost :) Jinak tvoji antipatii k novým mobilním telefonům sdílím :D už to nevypadá ani jako telefon a když si to strčím do kapsy, samo mi to volá neznámým chlapům a já jim potom musím vysvětlovat, proč je otravuju

11 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 16. března 2013 v 20:04 | Reagovat

Moje stará Nokie mi, zaplaťpánbů, stále slouží.

Elektronickým čtečkám knih se snažím odolat.

12 Jirka Jirka | E-mail | Web | 16. března 2013 v 21:04 | Reagovat

No vidíš co s technikou dovedeš! A to ještě nevíš, že se mobil dá použít i na obranu. (Teď mě s ním asi praštíš.) :-)

13 redfox222 redfox222 | 17. března 2013 v 7:46 | Reagovat

Krásné slovo "šelmostroj" :-P a krásný článek :-)

14 mengano mengano | E-mail | Web | 17. března 2013 v 7:50 | Reagovat

[5]: Vendy, vzhledem k tomu, že jsme vrstevnice, je tvoje mamka o generaci starší. To není pro mne dobrá vizitka :D

[6]: Mně nikdy nelákaly technické předměty ani ve škole. Fyzika mor, matematika černé neštovice. Vždycky jsem byla spíš humanitní typ. Řízením škodolibého osudu se dneska živím čísly a paragrafy :-)

[7]: Tak to se mi stát nemůže. Poslat email na všechny adresy z kontaktů prostě neumím. :-) Ale poslat SMS úplně jinam, než jsem původně měla v úmyslu, se mi už zdařilo několkrát. Jednou z toho bylo celkem slušné zemětřesení. :-)

[9]: Prsty mám docela v normě, ale stejně mě absence čudlíků na telefonu nevídaně štve.

[10]: Třeba se tvůj mobil rozhodl, že ti zorganizuje osobní život. :-)

[11]: Jenže jednou doslouží. A pak to přijde. :-)
Já Kindla mám, například na dovolené byl k nezaplacení. Do letadla se počítá každé deko a moje dovolenkové knížky bývaly těžké. Hodně knížek mám jak v elektronické tak v papírové podobě. Některé se v papíru ani nedají sehnat a elektronicky jsou k mání. Třeba Dostojevskij. Ale jako správný knihofil samozřejmě vím, že klasická knížka se ničím nahradit nedá. :-)

15 mengano mengano | E-mail | Web | 17. března 2013 v 7:51 | Reagovat

[14]: Ach, jo. Hrubka hned na začátku věty. MNE... samozřejmě.

16 Miloš Miloš | Web | 17. března 2013 v 9:07 | Reagovat

Já jsem si loni pořídil dotykový mobil Samsung a odjel na letní dovolenou. Nic jsem o něm ale nevěděl a když mně někdo zavolal, stiskem tlačítka se zeleným sluchátkem jsem chtěl přijmout hovor a hodně se pak divil, proč se nikdo neozývá (a proč mně po návratu všichni nadávají). :-)

17 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. března 2013 v 9:16 | Reagovat

[14]:Hele, prostě to vezmi tak, že někdo je technický typ a někdo k tomu prostě buňky nemá, no....ne všichni jsou prostě techničtí géniové typu Billa Gatese nebo Steva Jobse.... :-D  :-D

18 VendyW VendyW | E-mail | Web | 17. března 2013 v 9:18 | Reagovat

[16]:Ano, to samé dělala ze začátku moje dcera a to už je v telefonech hodně naučená a zvládá jakýkoli telefon který ji dáš do ruky :-D . Ale to zvedání je tam nějak nedomyšlené :-D  O_O

19 Knedla Knedla | Web | 17. března 2013 v 14:18 | Reagovat

Mám dotykový rok a taky sem se ještě docela nesžila. Té obrazovce moc nedůvěřuju, asi se rychle poškrábe, budu muset sehnat dobrý obal. Předtím jsem měla véčko, bylo fajn, dlouho vydrželo nabité, dobře fotilo, mělo místo na paměťovou kartu.. odkázala jsem ho mamince a ta si taky nestěžuje. Musela jsem snížit nároky, aplikací jak much a výdrž žádná :-D Bůh hoď jabkem po hlavě tomu člověku, co vymyslel dotykový displej, třeba se mu rozžehne dřív, než to někoho dostane do blázince..

20 valin valin | Web | 17. března 2013 v 17:38 | Reagovat

Když to tu tak čtu, zlatá moje Nokia. Pamatuju si, jak jsem odolávala platebním kartám a tudíž bankomatům. Když jsem šla prvně vybírat peníze z bankomatu, byla jsem úplně orosená. Dneska se mi to moc líbí a vybírala bych porád, kdyby tam něco bylo :-)  :-)
A až exne múj starý dobrý telefon, budu nervit u dotykovýho a budu doufat, že se naučím aspoň přijímat hovory... :-D  :-D

21 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 17. března 2013 v 19:36 | Reagovat

Ale to zní jako obecně skvělá situace s drobnými mouchami, které se nějak doladí. Mám totiž s čím srovnávat  Babička, která celý život používala :-) tatramatku a televizi zapínal a vypínal dědeček, se před nějakým časem ocitla v domácnosti sama, navíc s novou pračkou, lednicí a mobilem, to aby mohla volat, když by se něco španého událo.

Vypadá to asi tak, že prádlo chodím prát já a ještě tam zůstávám, než pračka dopere, protože babička si nenechá vysvětlit, že nejen že nemůže do pračky lézt v průběhu pracího programu nebo otevírat šuplík pro dávkování prášku, ale že je to vlastně obrovská výhoda.

Z mobilu jí mezitím přečtu, kdo jí od posledně bezvýsledně volal a co jí kdo napsal v SMS. A znovu, stejně jako pokaždé, ukážu, kterým čudlíkem se přijímá hovor a kterým čudlíkem volat mně nebo tátovi.

Ledničku zase přenastavím z 1°C na 6, protože od podsledně nejspíš samovolně doputoval zase na max. a babička si stěžuje, že nejde mazat máslo.

Na rádiu nastavím do nabídky babiččinu oblíbenou stanici a naťukám správný čas, protože babička si nemůže zapamatovat, že rádio se nevypíná vytržením ze zásuvky, ale zmáčknutím jediného tlačítka, které na hlavním panelu najde.

Na ovladači k televizi už jsme zalepili všechny čudlíky, které babička rozhodně nemá mačkat. Jasný nákres k ovladači co zmáčknout, když se chce dívat, a co zmáčknout, když už se dívat nechce, visí vedle televize, a přesto pokaždé znovu řešíme, že televize nefunguje, i když chodí skvěle, jen najít tlačítko OF/ON.

Tím nechci říct, že někoho míním srovnávat se svou babičkou, jen chci nalít všem technickým talentům elán do žil - nezoufejte, jste na tom skvěle ;-)

22 Pukína Pukína | E-mail | Web | 17. března 2013 v 22:36 | Reagovat

Mnohokrát děkuji za úžasnou náladu a úsměv od ucha k uchu po přečtení Vašeho článku. Ne, nesměji se Vám a Vaší "lásce" k technickým vymoženostem. Jen mám vždy po návštěvě u Vás super náladu. Krásně, zábavně píšete a vždy je to pro mě skvělý zážitek ;-)

23 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. března 2013 v 6:49 | Reagovat

[13]:Podakoval som sa Ti za navod prenasania obrazkov via Bluetooth? Cinim tak teraz, ale s poznamkou: Moj predrazeny pocitac vyhlasil, ze NEMA nieco, uz ani neviem co, takze odmietol ako "modry zub" fungovat. Bol som na pokraji infarktu a doslova zubami som stiskal kabel, aby mal konkakt. Ta sa mi podarilo tie obrazky z telefonu zachranit, ale opakovat to u nechcem. Odvtedy lovim v eteri rozne "drivers" pre "zuby" a dufam, ze snad tento luxusny stroj nebudem musiet poslat zubarovi, lebo ti su u nas strasne drahi. Ale ako sa hovori: "Die Hoffnung stirbt zuletzt...aber sie stirbt auch."

24 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. března 2013 v 6:56 | Reagovat

"Touch screen" je totalna blbsot, ale musime halt s nou zit. Tlacitkove TF su pomerne vytlacene... :-(

25 mengano mengano | E-mail | Web | 18. března 2013 v 8:26 | Reagovat

[16]: To je asi ten vylázet, jak se příchozí hovor přijímá chytáním toho utíkajícího pásku, ne? Něco podobného měla kamarádka a zpočátku, než si zvykla, ji málem klepla pepka. :-)

[19]: A bude určitě hůř. A nebo se to jednou všechno po... a vrátíme se ke kouřovým signálům. ;-)

[20]: Věříš, že jsem u bankomatu nikdy nebyla? Karet mám několik, ale používám je jenom k placení při nákupech a nebo k placení různých služeb. Takže tady vidím další svoje rezervy v používání techniky. :-)

[21]: Rozhodně jsi mne uklidnila, děkuju :D Připomněla jsi mi moji máti, která nějak podobně zachází s televizním ovladačem. Ale někdy i naše babi překvapí. Nedávno mi předvedla, jak si umí na televizi pustit film z flashky. Málem jsem omdlela. :D

[22]: Děkuju. Jsem ráda, že se tu někdo pobaví :-)

[24]: Teď ten pokrok letí nějak moc rychle. Než jsme se dohrabali od valchy k automatické pračce, tak to trvalo spoustu let. Momentálně není rok, aby nebyla nějaká super novinka. Nejen v pračkách, ale komplet ve všem.

26 wowmanazer wowmanazer | Web | 18. března 2013 v 17:25 | Reagovat

jsi vylozene netechnicky typ :)

http://www.youtube.com/user/MrGnomica/videos?view=0 :-D

27 Bev Bev | E-mail | Web | 19. března 2013 v 5:11 | Reagovat

Jéé, to jsem se potěšila, že je nás víc. :-D Nedám dopustit na svůj starý mobil, pro změnu taky Nokii. Krásně modrý kus plastu vydržel neuvěřitelné věci. A po lepším jsem nikdy netoužila, pro mě je to plýtvání, protože stejně většinou mobil někde zapomenu. Už jsem si kvůli tomu vyslechla řečí! :D A vybírání z bankomatu nás taky zastihlo nepřipravené. Vzpomínám jak jsme poprvé vlezli celá rodina do prosklené kukaně a pak se nemohli dostat ven. :-? Hoštice hadr!! :-D

28 mengano mengano | E-mail | Web | 19. března 2013 v 8:17 | Reagovat

[27]: Určitě je nás takto nadaných hodně :-) Ale i můj velmi technický manžel zase pro změnu kouká na moji napařovací žehličku jako na kosmickou loď. Každý holt máme to své ;-)

29 Janinka Janinka | E-mail | Web | 19. března 2013 v 14:44 | Reagovat

Pamatuji si, jak jsem roky nechtěla používat papiňák. Nakonec mi nějaký superluxusní hrnec násilím nadělili pod stromeček, já kolem něj dva měsíce chodila a dnes si už bez něj opravdu nedovedu život v kuchyni představit :-D.

30 Pižlík Pižlík | E-mail | Web | 19. března 2013 v 15:31 | Reagovat

Já jsem z dotykového telefonu byla nejdříve nešťastná, neuměla jsem ho ani přijmout hovor, natož ukončit.
Teď už ho umím jakž takž ovládat, ale stejně mi nesedí. :-) Mám vždy po ruce ještě jeden pro případ nouze. :-)

31 helena-b helena-b | Web | 19. března 2013 v 15:37 | Reagovat

Krásně napsané, jako bych se viděla. Horší je, že můj někdejší zaměstnavatel nám zajistil patřičné PC kurzy, jenže já jsem se tam až do konce cítila, jako ten nejneschopnější blbec. :-( Ale čas všechno vyřešil. :-D

32 Lucerna Lucerna | Web | 19. března 2013 v 16:37 | Reagovat

Ja tiez nie som nadsena zmenami. Mam vsak uzasny mobil, lahucko pochopitelny :). Stym primanim hovorov to, ale mi moc nevyhovuje dotykovo.

33 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 20. března 2013 v 14:16 | Reagovat

Tak to jste nějakým záhadným způsobem přeskočila na "vyšší level", pokud si umíte z mobilu poslat fotky.. Gratuluji ;-)

34 mengano mengano | E-mail | Web | 20. března 2013 v 23:33 | Reagovat

[29]: Mohla bych zkusit totéž. Papiňák mám od Vánoc. Nadělila mi ho máti, protože usoudila, že za třicet let už jsem snad mohla na prožité trauma zapomenout :-) Zatím je pořád v krabici a já sbírám odvahu.

[30]: Svoji starou plácačku jsem si taky nechala, i když vydrží nabitá jen půl hodiny. Jistota je jistota. ;-)

[31]: U nás to nebyl jen počítač. Dostala jsem i účetní program, k němu jenom manuál, který byl podle mého tehdejšího názoru svahilsky a pan ředitel si přál, aby první uzávěrka byla hotová pokud možno zítra a všechno samozřejmě na počítači. To bylo fakt peklo. :-)

[32]: Je docela zajímavé, že dotykové telefony většinou vyhovují jenom chlapům. Docela by mě zajímalo proč.

[33]: No, však mi to taky trvalo, než jsem na to přišla. :-)

35 Lucerna Lucerna | Web | 22. března 2013 v 10:46 | Reagovat

[34]: Maju citlivejsie prstiky :D

36 Vendy Vendy | Web | 23. března 2013 v 13:57 | Reagovat

Ono je to čím dál složitější. Z dotykáče mám hrůzu, zatím vlastním starou Nokiu (a myslím, že i stejný typ jako ty) a chovám ji jak oko v hlavě, i když zažila taky pár pádů a rozletění na kusy... Tvoje nokia toho vydržela hodně, holka statečná! Na dotykáčích se mi líbí jen ta možnost ukládání fotek a taky možný přístup na net, i když nevím, jak to funguje. Ale telefon je pro mě důležitý hlavně v kontaktu, tzn. zavolat někomu, přijmout hovor, poslat sms, případně nastavit budíka.
Moje mamka se svého času docela vyznala ve videu, uměla chytit stanici, a nahrát kazetu, dokonce mi i vychytávala reklamy na Nově. Jenže pak se propojení zkomplikovalo, k videu přibyl modem na placenou televizi a taky dvd, které sice funguje samostatně, ale když se zapne, potlačí video. Navíc stará nová televize, která má komplikovanější čudlíky, takže v posledních letech to máma opravdu už nezvládala a já se jí nedivím...
Přílišné překomplikování škodí.

37 mengano mengano | E-mail | Web | 24. března 2013 v 6:42 | Reagovat

Mně docela fascinuje, jak si s touhle technikou dovedou poradit děti. Naše Cibulka zvládá dotykový telefon naprosto bravurně. Když vidím, jak jí ty malinké prstíky lítají a telefon dělá přesně to, co ona chce, tak by mě kleplo :-)

38 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 3. dubna 2013 v 2:46 | Reagovat

S technikou si taky moc nerozumím, nějak to pod mýma rukama vždycky najednou přestane fungovat^^ Ale už se těším, až si budu moct pořídit dotykový mobil, i když to asi vážně nebude sranda, aspoň na ten displej pořádně uvidím, což se o mém současném mobilu opravdu říct nedá =D Moje nešikovnost se na něm dost podepsala...

39 mengano mengano | E-mail | Web | 3. dubna 2013 v 20:03 | Reagovat

[38]: Ty jsi ale noční pták :-) Všichni chtějí dotykáč, já bych zase naopak chtěla nějaký obyčejný čudlíkový.

40 Larryelort Larryelort | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 23:32 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama